Narodila jsem se a vyrostla v Praze. Již v pěti letech jsem začala s moderní gymnastikou v TJ Vodní stavby, v patnácti jsem se přeorientovala na floorball a hrála pět let za Tatran Střešovice. Ve dvaceti mě problémy s koleny donutily skončit, a tak jsem se začala věnovat rekreačně tenisu a chodit na hodiny spinningu. Před sedmi lety jsem začala hrát rekreačně golf, kterému se věnuji doposud. Také jsem pravidelně tři roky cvičila powerjógu a chodila na různé hodiny “břišních pekáčů“ i jiných podobných lekcí ve fitness klubu.
Po otěhotnění jsem zůstala velmi sportovně aktivní. Do tří měsíců těhotenství jsem hrála golf, do pěti cvičila na bosu a powerjógu ještě déle. Absolutně jsem netušila, co to je diastáza přímých břišních svalů, a ani jedna z trenérek mě nikdy neupozornila, že cvičím samé nevhodné cviky!
Ve srovnání s jinými ženami mi v těhotenství narostlo obrovské břicho. V květnu 2013 jsem porodila syna a i po šestinedělí mi velké břicho zůstalo. Těhotenské kalhoty s gumou jsem musela nosit ještě velmi dlouho. Hned jak to šlo, jsem začala se cviky doporučenými z porodnice a později jsem si stáhla různá videa s cvičením zaměřeným právě na oblast břicha. Hubnoucí procházky s kočárkem se staly mou každodenní rutinou, a tak jsem se za rok po porodu dostala na svou původní váhu. I přes velkou snahu ale břicho stále vypadalo, že jsem ve čtvrtém měsíci těhotenství. Začala jsem tedy na internetu hledat diskuze s podobnými zkušenostmi. A zjistila jsem, že mám diastázu břišních svalů.
Můj gynekolog mi to potvrdil a řekl, že je na to jediné řešení - plastická operace břicha. Takovou cestu považuji za velmi invazivní a naopak zastávám názor, že operace je až na posledním místě. A tak jsem hledala pomoc na internetu. Našla jsem různé typy cvičení – někdo radil cvičit šikmé břišní svaly, někdo hluboký stabilizační systém. Můj stav se ale vůbec nezlepšoval. Nenašla jsem nikoho, kdo by se v té době problémem diastázy přímo zabýval.
Jednoho mě napadlo zadat problém do vyhledavače v angličtině. A objevila jsem Julii Tupler s její metodou TuplerTechnique®. Po menším průzkumu jsem byla ohromena tím, že je opravdu jediným expertem na problematiku diastázy. Dokonce udělala výzkum a prokázala výsledky. Byla také jediná, kdo měl fotky klientů a program na vylepšení břicha bez chirurgického zákroku. Takže jsem se rozhodla její program vyzkoušet. Přiznávám, že jsem byla trochu skeptická - přece jen jsem již vyzkoušela všechno možné a nic nepomohlo. Ale neměla jsem co ztratit.
Poprvé po těhotenství se můj vyklenutý pupík vrátil zpátky dovnitř. Za šest týdnů jsem měla o šest centimetrů méně v pase a o pět méně přes břicho! Kdybych o této metodě věděla dřív, mohla jsem začít už během těhotenství. Moje břicho by nepopraskalo, protože by se tolik nerozpínalo, a moje diastáza by byla mnohem menší!
Metoda mě tak nadchla, že když jsem zjistila, že Julie poskytuje licenci, rozhodla jsem se metodu dostat do Česka a pomáhat lidem, kteří mají stejný problém jako já. Kvůli licenci jsem absolvovala tříměsíční trenérský kurz v Normans Academy a až s tímto vědomostním základem mě Julie přijala na dvouměsíční online kurz pro zájemce o licenci TuplerTechnique®. V srpnu 2015 jsem letěla do New Yorku na intenzivní trénink přímo s Julií Tupler, zakončený písemnou a ústní zkouškou. Julie pokračuje i po zkouškách v podpoře všech držitelů licence a v jejich dalším vzdělávání.
V říjnu 2016 jsem pod záštitou Julie Tupler absolvovala pětitýdenní navazující kurz pod vedením Kelly Dean, fyzioterapeutky specializující se na rehabilitaci vnitřních břišních a zádových svalů, která kombinací více přístupů úspěšně léčí slabý hluboký stabilizační systém a rozestup přímých břišních svalů s důrazem na dlouhodobý efekt.
Andrea Čechurová
Ing. Andrea Čechurová – jediná instruktorka TuplerTechnique® v Česku
